Sociální učení církve (SUC) – pojem, který zní nezáživně. „Učení církve“ evokuje něco starobylého, o co se zajímají jen teologové nebo katoličtí intelektuálové. Možná budeš překvapen, když ti prozradím, že za sociálním učením církve se skrývá zkrátka to, jak se církve vyjadřuje k aktuálním společenským otázkám.
Otázkou však zůstává, proč bych se měl/a zrovna JÁ zajímat o sociální učení církve…
Snažíš se upřímně žít svou víru? Považuješ se za křesťana a člena církve? Chceš, aby byl tvůj život opravdu prostoupen tvou vírou? Nestačí ti jen chodit do kostela, občas odříkat nějakou modlitbu a („když to musí být“) i tu zpověď nějak přežít? Pak tě SUC zajímá, i když to možná ještě nevíš. :-)
Víra, která je žitá, se dotýká všech částí tvého života – tvých postojů ke vztahům a rodině, ale i k politice, ekonomice nebo životnímu prostředí. Tvá víra nemůže být vyňata ze současných společenských problémů, protože zkrátka žiješ v tomto světě. Jak se ale k tomu všemu postavit? Právě SUC nám dává odpovědi a ukazuje možné cesty, jak žít svou víru v konkrétním jednání a v každodenních situacích, kterým se v tomto světě nevyhneš.
Pokud si teď myslíš něco jako „Přinášet víru do tohoto světa?! Do společnosti plné toho či onoho? Není to marnost nad marnost? Má to smysl? A proč bych měl/a zrovna já?“, pak tě asi témata o SUC překvapí. Kromě toho, že církev říká, jak by co mělo být, mnohdy jsou už v plném proudu aktivity, které uvádějí konkrétní věci do praxe. Zvláště tyto nadějné projekty budeme v aktuálních tématech přibližovat.
Ostatně - i kdyby se ještě nic nedělo, pak to neznamená, že TY nemůžeš něco udělat. Papež František nás při svém setkání se skupinou mladých vtipně napomíná: „Když slyším – Otče, jaké jsou to dnes zlé časy, nedá se proti tomu nic dělat – odpovídám: Jak to, že se nedá nic dělat? Ale když slyším, jak si mladý člověk stěžuje – Časy jsou zlé, Otče, co proti tomu zmůžeme – tak ho rovnou pošlu na psychiatrii. Nemůžu pochopit, že mladý člověk nechce udělat něco velkého, vsadit na velké ideály budoucnosti.“
Kdo jiný než my, mladí křesťané, by měl být „tvůrce budoucnosti“, jak nás nazývá František. „Myslete na to, abyste vsadili na velký ideál – učinit svět z dobroty, krásy a pravdy. Jste schopni to udělat. Máte moc to učinit. Neuděláte-li to, jen to jen kvůli lenosti. To jsem vám dnes chtěl říci a povzbudit vás, abyste šli dál a halasili. Mladí lidé musí být slyšet. Věkem se to upraví. Ale sny mladého člověka vždy musí působit rozruch. Jděte dál!“
Nebojme se tedy dozvídat, co nám církev nabízí ve svém sociálním učení. Nebojme se uskutečňovat náročné výzvy. Nebojme se jít proti proudu. Na závěr nás povzbuzují opět slova papeže Františka:
„Ve vašem životě se budou stále vyskytovat lidé, kteří vás budou odrazovat od vaší cesty. Prosím vás, jděte proti proudu! Buďte odvážní, buďte odvážné! Jít proti proudu! Někdo řekne – ale jen trochu alkoholu, sem tam drogy, a pak se jde dál. Ne! Jděte proti této civilizaci, která nám velmi škodí.
Pochopili jste? Jděte proti proudu! Znamená to hlučet a pokračovat v cestě – ale s jinými hodnotami – krásou, dobrotou a pravdou. Chtěl bych vám popřát vše dobré, pěknou práci a radost v srdci – mám rád radostnou mládež. K tomu všemu bych vám chtěl požehnat.“
Přidej se i ty a spoluvytvářej Aktuální téma pomocí štítku: #socialni-uceni
Celý text Františkovy promluvy k mladým najdeš na radiovaticana.cz.
Odmítnout v poměrném systému jako alternativu TOP09 je politicky nedomyšlené a vede to do naprosto neprůchodného parlamentu s řadou stran jejichž ambice se nekryjí s jejich volebním výsledkem. Tudíž stále zvažuji, zda má v tomto poměrném pekle, hlas vržený do ohnivého jezera stranických zájmů, vůbec nějaký smysl, dokud nenastane vykoupení změnou volebního systému na většinový.
"A co tak pěkně precizoval Sören Kierkegaard?"
To, že z pohledu autora jsou Ti tzv osloveni vaším dílem, jen šejdíři a šizunkové, kteří kažou o životě v Paláci a sami žijí v psí boudě.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.