Aktuální témata, která se týkají i tebe.

Pro koho pracujeme?

17. 3. 2014 11:03

Už víme, že jsme spolupracovníky Boha. Známe tedy našeho hlavního "kolegu". :-) Otázkou zůstává, pro koho vlastně pracujeme. Nad tímto tématem se v následujícím textu zamýšlí kardinál Tomáš Špidlík.


Žurnalista se ptá jednoho člověka, který si vyžádal po pádu totality nazpět svá políčka a obdělává je: „Jak vám jde to agrárničení?“ „Slabo.“ „Tak proč jste se k němu vrátil?“ „Abych zas jednou mohl pracovat pro sebe. Předtím do nás pořád hustili, že musíme pracovat pro lid, už jsem to nemohl vystát.“

Je to zajímavá odpověď. Jistě je jednostranná. Ale klade vážný problém: Pro koho vlastně pracujeme? I ušlechtilí humanisté dávají za příklady ty, kdo pracují pro druhé, kdo se obětují pro obec, pro národ, pro lidstvo, zapomínají docela na sebe. Evangelium je opatrnější. Říká, že máme milovat bližního jako sebe samého, ne místo sebe samého (Mt 22,38), tedy pracovat i pro jiné jako pro sebe. (…)

Foto: hrbrm, flickr.com, creative commons

Křesťanský postoj má široké obzory. Máme milovat všechny lidi a tedy i pracovat pro dobro celého světa. Jak se k tak širokému postoji dojde? Musí se začít od nejhlubšího základu. První, kdo k nám patří jako náš stvořitel a otec, je Bůh. Proto je první přikázání: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí!“ (Mt 22,37). Láska se vyjadřuje především prací. Proto se všecka naše činnost jeví jako spolupráce s dílem Božím, s prozřetelností.

Sv. Jan Zlatoústý mluví o lidské práci často. Zdá se mu, že je to první přikázání, které člověk dostal. Bůh ho totiž postavil doprostřed ráje a poručil mu, aby ho obdělával (srov. Gn 1,28 násl.), aby si udržel to, co dostal na počátku darem. Práce je tedy pokračováním stvořitelského díla Božího. Příroda dostala první impuls slovem, které Stvořitel vyslovil na počátku. Toto slovo je dodnes činné. Jeho silou, jak líčí sv. Bazil v homiliích na Hexameron (dílo šesti dnů stvoření), dodnes tekou vody, mění se roční podnebí, raší rostliny, množí se živočichové. V člověku, který je Boží obraz, je stvořitelské slovo boží ještě silnější a mocnější. Stává se tu činností vědomou a dobrovolnou.

"Bůh ho totiž postavil doprostřed ráje a poručil mu, aby ho obdělával, aby si udržel to, co dostal na počátku darem." (Foto: AstridWestvang, flickr.com, creative commons)

Snadno bychom však upadli do pokušení, představy příliš časové, jakoby svět na počátku stvořil Bůh a jako bychom ho nyní dokončovali my sami. Ve skutečnosti tu jde o jedno společné dílo, ve kterém je i činnost Boží i naše lidská spolupráce. Společně se tu vytváří dění světa, jeho počátek, dějiny, vývoj, připravuje nová země a nové nebe „na konci věků“.

V tomto pojetí nabývá ovšem lidská práce nesmírnou hodnotu. Zároveň se však určují i její podstatné podmínky. Je to práce v celku, je to očko v dlouhém řetězu, je to šroubek v obrovských hodinách vesmíru, je to úloha ve velkém divadle světa.

Právem z toho odvozují asketičtí autoři zásadu: „Dělej to, co děláš!“. Nemůžeme totiž na tomto světě být nic většího a nic důležitějšího, než dobře vykonat to, k čemu nás v tomto okamžiku prozřetelnost volá. Protože vůle Boží je naše posvěcení a naše dokonalost, nemůžeme najít lepšího prostředku ke svatosti, než poctivé plnění všech svých povinností. Kdo pracuje pro Boha, pracuje i pro sebe. Ty dvě hlediska se neoddělují, i když vyžadují často i oběť. (…)

Spása světa vyžaduje sice i heroické oběti, ale převážně se uskutečňuje posvěcením denního života, všední práce podle vůle Boží. Z toho je vidět, že jsou ke spáse světa i ke svatosti povoláni opravdu všichni. Všichni totiž pracují na svém místě, pro stejný společný cíl. (…)

Moderním autorům se lépe líbí obraz „velké liturgie světa“. Dějiny vesmíru jsou jedinou velikou bohoslužbou. Všichni tu mají funkci. Jsou to funkce rozdílné, velké i malé, ale všechny jsou k oslavě Krále věků, jemuž jedinému patří všechna čest a sláva (srov. 1 Tim 1,17).

Zdroj: radiovaticana.cz, kráceno redakcí signály.cz.

Zobrazeno 1939×

Komentáře

martas007

motto benediktinských mnichů ora et labora

Inigo

Papež se setkal s dělníky a manažery italských oceláren Terni
... „Pokud práce není je tato důstojnost zraňována! Nezaměstnanému nebo nedostatečně zaměstnanému člověku hrozí, že se ocitne na okraji společnosti, bude vyloučen ze společnosti Mnohdy se stává, že lidé bez práce – a myslím zejména na mnoho mladých lidí, kteří jsou dnes nezaměstnaní - upadnou do chronické sklíčenosti nebo dokonce do apatie.“

Co dodat k problému nezaměstnanosti rozšířenému v řadě evropských zemí? – ptá se papež.

„Je důsledkem ekonomického systému, který už není s to vytvářet pracovní příležitosti, protože postavil do svého středu modlu, která se jmenuje peníze!“

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19817

Inigo

Nezaměstnanost mládeže: Morální problém Evropy

Při příležitosti svého výročního zasedání se generální tajemníci Konference evropských komisí Spravedlnost a mír (Justitia et Pax Europa) a zástupci více než dvaceti národních komisí včetně české Rady Iustitia et Pax, kteří jednali v Bruselu zaujali společné stanovisko a odsouhlasili, že klíčovým tématem pro všechny členské země tohoto společenství bude v letošním roce „Nezaměstnanost mládeže“. Shodli se na tom, že se jedná o krizi, která váížně ohrožuje evropskou budoucnost.

Jednání se uskutečnilo od 14. do 16. 3 v Bruselu a předsedal mu biskup William Kenney, pomocný biskup z Birminghamu a prezident Justitia et Pax Europa.
http://www.iupax.cz/scripts/detail.php?id=52317%2F

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz