Peníze - sluha nebo pán?
Co může církev kritizovat na penězích? Vždyť se bez nich v této společnosti neobejdeme, jsou součástí našich životů a slouží dobrým účelům… S tím vším sociální učení církve počítá. Nestaví se totiž proti penězům jako takovým, ale kritizuje jejich zbožňování a vyvyšování.
Jak jste se mohli dozvědět z předchozího článku, sociální učení církve (SUC) považuje ekonomiku za nástroj sloužící člověku. Proto katolická církev skrze SUC kritizuje vše, čemu se přisuzuje vyšší hodnota než člověku. A jednou z těchto věcí jsou právě peníze.
Papež František ve své exhortaci Evangelii gaudium zdůrazňuje, že procházíme hlubokou krizí, která zdaleka nemá pouze ekonomický charakter. V základu této společenské krize podle něj leží „popření primátu lidské bytosti“. „Stvořili jsme si nové modly“, píše František. „Klanění se starozákonnímu zlatému teleti dostalo novou a nelítostnou podobu v kultu peněz a v diktátu ekonomie bez tváře a bez opravdového lidského zaměření. (…) Lidská bytost se redukuje pouze na jedinou z jejích potřeb – na konzum“ (EG).
Foto: Ota photos, flickr.com, creative commons.
Jak konkrétně se toto „zbožšťování“ peněz projevuje? Společenskými nerovnostmi, přílišným konzumem i rozšířenou chudobou, upřednostňováním ekonomických zisků nad jednotlivé lidi nebo nad životní prostředí. Papež František nám již několikrát připomněl, že peníze mají lidem sloužit, nikoli jim vládnout.
Možná si teď říkáš, že to vše jsou sice pěkné myšlenky, ale nemají nic společného s tvým osobním životem. Nejsi ekonomem ani politikem, abys cokoli měnil/a. To je sice pravda, ale jen ty můžeš ovlivnit jednu neméně důležitou věc – jakou roli hrají peníze v tvém životě. Jak s nimi nakládáš a k čemu ti slouží? Kupuješ věci, které opravdu potřebuješ, nebo utrácíš za zbytečnosti? Nevyvyšuješ se nad chudší lidi? Jsi solidární? Zkrátka: kdo vládne tvému životu?
Zkratky zdrojů
EG: exhortace Evangelii gaudium, František (2014)
Kdybych reagoval na kladené otázky, tak mohu říci asi následující: Peníze vládnou v mém životě jen do té míry, že jsou prostředníkem pro nabytí určitého dobra. Mezi tato dobra mohu počítat střechu nad hlavou, stravu, elektřinu a další energie a pak samozřejmě hmotné zabezpečení. Za peníze mohu zajít na kávu, která je pro mně prostředkem pro setkávání a zároveň mně povzbuzuje k dalšímu pracovnímu výkonu. Spíše se alespoň zatím jako chudý student řadím skutečně k těm, co při myšlence peněz přemýšlí, co si spíše mohou dovolit, jak velkou mají svou hmotnou základnu apod., až budu pracovat, tak bude můj kontext jiný.
Nad chudší lidi se zpravidla nevyvyšuji. S bezdomovci se snažím být vždy kámoš, protože mnohdy zjistím, že na tom mohou být i hůř než já sám. Ale mění se to člověk od člověka.
Co se týče solidarity, tak tu nikdy nevyjadřuji penězi, protože pak si třeba i ten bezdomovec myslí, že jsem chodící tiskárna cenin.
Podle mě není vůbec jednoduchý umět dobře hospodařit, podle Hospodinových zásad. Na jednu stranu je kolem nás vždy tolik potřebných, kterým by se hodili peníze alespoň k tomu aby přežili (i když to se povětšinou nebude týkat ČR a Evropy obecně). Nebo aby se mohli potěšit i něčím kus více. Na druhou stranu si taky myslím, že Bohu nevadí když si nebo někomu uděláme radost když si nebo někomu něco koupíme, co jinak třeba vůbec k životu není třeba. Třeba květiny, časopis, trochu lepší sýr než obvykle atp...
Co myslíte vy?
Já myslím že je to tak nějak vše spojené s rozumem co nám dal Bůh, s hledáním jeho vůle, s mími charizmaty kterými mě obdařil a prostě... s Boží milostí. Hledat a nacházet jak konkrétně přenášet evangelium do praktického života, života kolem mě.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.